Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sice jsem tady jen chvili, ale jsem nadsena

12. 10. 2008

V patek rano jsem po narocnem dni dorazila na Island. Z Prahy jsem odjizdela ve ctvrtek rano, ve 12 jsem byla v Kodani, kde jsem mela stop asi 8hodin, abych si mohla alespon trochu projit mesto.

Musim rict, ze jsem toho stihla docela dost. Protoze mi moje tiskarna nechtela vytisknout mapu mesta musela jsem jit naslepo. Na internetu jsem si nasla trasu jak poznat Kodan za jeden den, jenze problem byl uz v tom, jak se dostat na vychozi misto. Kdyz jsem prijela na letiste, tak jsem si dala kufr do uschovny a sla si koupit neco k jidlu. V obchode me docela nastvali, protoze mi nechteli vzit eura, jedine papirove, takze jsem si musela smenit 50eur na danske koruny. Pak jsem sla na autobus, jelikoz neumim vubec dansky, tak jsem nepoznala zadnou zastavku, jedine, co mi prislo trochu zname byl park Tivoli, a proto jsem tam vyrazila. Ridic vyuzil toho, ze vubec nevim kam chci a kolik to stoji, takze mi listek prodal asi o 100Kc draz, coz jsem samozrejme zjistila az pozdeji. Kdyz jsem dorazila na zastavku zjistila jsem, ze vystupuji u hlavniho nadrazi odkud zacinala prochazka mesta, kterou jsem mela vypsanou na papire. Prosla jsem si park Tivoli, coz je zabavny park, kde je spousta kolotocu, restauraci, ale i krasna priroda a mista pro odpocinek. Na dalsi misto podle trasy jsem se uz nedostala a tak jsem si rekla, ze nebudu mestem zbytecne bloudit a hledat nejake pamatky ci komerni mista, ale proste se budu potulovat a zamirim do kavarny, abych alespon trochu poznala mistni zivot. Nakonec jsem objevila vsechny pamatky, ktere jsem snad mohla najit a na jednom namesti jsem stihla koncert mistni kapely, coz bylo velice prijemne zpestreni. Uz jsem tam chtela zustat az dokonce sveho dne, ale pak jsem se rozhodla, ze bych se prece jen mela jeste podivat po meste. Dokonce jsem i objevila Narodni muzeum, ktere bylo na seznamu, nakoukla tam a videla spoustu zajimavych veci. Potom jsem podle navodu sla na nabrezi, kde jsem si pockala na maly trajekt (vodni autobus, jak tomu rijaki Danove) a vydala se na mensi plavbu po pobrezi Danska. Vystoupila jsem na konecne stanici, usla jsem par metru kolem krasnych domu, fontan a parku a dorazila ke zname sose Male morske vily, postavy z pohádky světoznámého spisovatele Hanse Christiana Andersena. Socha symbolizuje velikou lásku, kterou jen tak něco nezlomí, a také velikou oběť, kterou je milující člověk schopen podstoupit. Vsude se pise, ze zadny vylet v Kodani neni plnohodnotny pokud clovek nevidi tuto sosku. No a pak uz jsem vyrazila smerem zpet na zastavku kde jsem prijela, byly to asi 3 kilometry, takze jsem cestou jeste videla par zajimavych mist. Kralovsky palac Amalienborg, coz je hlavni sidlo kralovske rodiny v Kodani, taky jsem stihla stridani strazi, videla Operu, nekolik uzasnych parciku a prochazela jsem podel stareho pristavu Nyhavn. Toto misto je Dany hojne vyhledavane.

Den predtim nez jsem odjela na Island to vypadalo, ze nakonec nikam neodjedu. V Cesku jsem se trochu nachladila, a proto jsem na Island napsala, zda by neslo moji letenku presunout na jine datum, abych tam neprijela nemocna. Oni to pochopili jakoze neprijedu a kdyz jsem jim psala, kdo me bude cekat na letisti, tak mi napsali, ze prece neprijedu a ze jim mam poslat penize za letenku. Byla jsem z toho docela v soku. Behem vecera se mi uz neozvali takze jsem zacala mirne panikarit. Nastesti jsem si jeste ten den stihla najit dve prace jako rezervu kdyby to opravdu nevyslo a to praci v Nizozemsku a v Dublinu, ale tyto krizove varianty jsem nakonec nemusela vyuzit. Ted alespon vim, ze pro me neni problem si v Evrope obstarat praci. Rano jsem jim plna nedockavosti a obav volala jestli teda mam jet do Prahy nebo ne a nastesti vse dopadlo dobre, takze uz jsem tady.

Musim rict, ze Island me hodne prekvapil, je to tady uplne jine nez jsem si predstavovala, o moc lepsi a krasnejsi. Myslela jsem si, ze tady bude silena zima a tma, ale tak to neni. Teplota je okolo 10 stupnu. Kolem 9 rano uz je svetlo a v 7 vecer se zacina stmivat. Vcera dokonce svitilo slunicko a bylo nadherne pocasi.

Hned prvni den jsme s Ragnarem projizdeli Reykjavik, aby mi ukazal mista, kam muzu zajit, divadlo, ruzne bary, ale taky kulturni dum pro cizince. Pry bych tam mozna mohla potkat i nejake Cechy, urcite tam brzy zajdu. Taky jsem si centrum mesta prosla sama a zjistila, ze i kdyz je Reykjavik hlavni mesto ostrova, vubec zde neni hekticky zivot jako v jinych mestech, coz je fajn. Od Ragnara jsem dostala volnou vstupenku do bazenu. Hned druhy den jsem tam vyrazila, bohuzel slo o vnitrni bazen, coz je snad jediny nebo jeden z mala zde. Bazen byl dlouhy 25metru, hluboky 3 metry, byla zde i sauna, par posilovacich stroju a venku dva mensi vyhrivane bazeny. Uvazuji, ze si koupim celorocni permanentku. Prvni mel teplotu 42 stupnu, druhy 39 a byl zaroven i masazni, taky zde byl prostor pro opalovani, coz mi prislo docela vtipne, ale kdyz jsem vysplhala po schodech nahoru do otevreneho prostoru zjistila jsem, ze je docela pekne, takze jsem tam par minutek zustala. Teda nikdy by me nenapadlo, ze na Islandu budu stat venku v plavkach.

Bylo mi receno, ze prumerna teplota v zime je tady 0 stupnu, coz znamena, ze pocasi je mirnejsi nez v Cesku. Ja jsem ale nabalena jako kdybych jela na Sibir. Nicmene je tady hodne vetrno a casto se strida pocasi. Je to vlivem Golfskeho proudu, ktery se misi s oceanskym, ale budme radi, ze teply proud omiva severovychodni pobrezi ostrova. Vzduch je tady svezi, voda jedna z nejcistsich na svete, akorat tepla trochu smrdi sirovodikem, protoze vsechnu vodu berou ze zeme. Teplou potom uchovavaji ve velkych tankerech na kterych je vybudovana restaurace, toto misto patri k jednim z nejlepsich s vyhledem na okoli na svete.

Vcera jsem uz pracovala a zatim je to fajn. Behem pracovni doby jsem mela asi 1 hodinu pauzu na veceri a taky jsem skoncila o 2 hodiny drive. Zatim jsem se dozvedela jen par veci, vypada to, ze mi chteji nechat pod dohledem jeden hotel, takze je toho jeste hodne, co se musim naucit.

Kdyz jsem letela, tak jsem si rikala, ze prece jen 6 mesicu je trochu prehnana doba, ale od doby, co jsem prijela zjistuji, ze je tady tolik mist, ktere stoji za to prozkoumat, ze pul roku bude tak akorat.

Jedna vec ktere se trochu bojim je prosinec. V tuto dobu je slunicka velmi malo. Dokonce 21. 12. kdy je nejkratsi den v roce slunicko vychazi v 11:30 a zapada uz ve 15:30. Ale i tma ma sve kouzlo a mozna se stane dobrou inspiraci pro mou tvorbu.

Momentalne sbiram ruzne informace o ostrove, kam se vsude muzu podivat a co by me mohlo zajimat. Planuji vylet na more, abych se mohla podivat na velryby a delfiny, uskutecnuje se to jen dokonce rijna, takze si musim pohnout, abych to nepropasla.

Je toho opravdu hodne co bych chtela napsat, ale vzdy mi to zabere spoustu casu a tim se okradam o zajimave zazitky, ktere bych mohla prozit. Proto uz budu koncit. Pa

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář