Prvni dny volna aneb jak (ne)spatrit velryby
Behem prvniho tydne jsem toho moc nestihla, stale jsem se snazila ziskat co nejvice informaci o ruznych vyletech a akcich na ostrove a taky se prochazela po Reykjaviku, abych to tady trochu poznala a vedela, kde ted vlastne ziju. Ale poslednich par dni jsem si uz opravdu uzivala.
Bydlim primo v centru Reykjaviku, takze vsechno co se ve meste deje mam na dosah ruky. Obchody, bary, restaurace, divadla, knihovny a galerie jsou vzdalene jen nekolik minut chuzi. O ulici dal se nachazi 'islandska stodolni'. Ulice je asi trikrat delsi nez ta nase, ale zase je tam i par obchudku s oblecenim, prodejny cd, knihkupectvi a tak. Moc prijemna ulice. Podobnou jsem nasla i v Londyne, myslim, ze se jmenuje High street, ale je tam jeden problem, musi se platit vstup skoro v kazdem klubu, coz pro nas, kteri jsme zvykli chodit od jednoho baru k druhemu, neni zrovna prijemne zjisteni. Dokonce jsem tam objevila i klub kde se schazeji Cesi a Slovaci.
Co se tyce me prace, pracuji v hotelu, no spise bych to nazvala ubytovnou, kde tedy zaroven i bydlim. Mam svuj vlastni pokoj, s mensi kuchynkou a koupelnou. Mam docela stesti, protoze ostatni co tady prijedou bydli s rodici v byte, ale jelikoz ted neni hlavni sezona, muzu mit pokoj a tim i vice soukromi. Prace me opravdu bavi, neda se presne rict co delam, protoze delam to, co je zrovna potreba. Kazdy den se ucim spoustu novych veci a naplnuje me to. Mam pracovat pet dni v tydnu osm hodin, ale tolik hodin jsem snad jeste nikdy nepracovala. Behem pracovni doby mam na starosti telefon, ktery musim mit vzdy u sebe a odpovidat netrpelivym potencialnim hostum, ale i lidem, kteri uz jsou u nas ubytovani a neco potrebuji nebo si treba zapomneli klice a chteji otevrit dvere. Momentalne tady nikdo neni takze spise vyrizuji administrativni povinnosti, nejakou praci na internetu a jinak se docela flakam. Hoste nas muzou pozadat, abychom pro ne prijeli na letiste, pak mam za ukol je v poradku privest k nam. No kdyz jsem poprve sedla do auta, tak jsem hned po rozjezdu vjela do protismeru. Snazim se ukonejsit tim, ze bylo 12 hodin vecer a ja byla hodne nervozni. Musim udrzovat hotel v cistote, ale to mi zabere maximalne hodinu denne. Nasi hoste jsou docela fajn, akorat zjistuji, ze moje anglictina je na tom hodne spatne. V nejblizsi dobe musim vyrazim do knihovny a pujcit si knizky anebo casteji chodit ven a procvicovat jazyk aktivne, no, tato varianta se mi zda mnohem lepsi. S nekterymi hosty je docela sranda. Treba pred par dny mi volala jedna pani asi v 11 vecer, ze ji nefunguje svetlo. Byla jsem z toho docela vydesena, protoze jsem mela na starosti dum, nikdo jiny tady nebyl. Po prichodu na pokoj jsem zjistila, ze nejde o problem s elektrinou, chteli zapojit karaoke do televize. Snazila jsem se jim vysvetlit, ze to neni povoleno a rikat neco o tom, ze se zde nesmi kourit snad ani nemelo smysl. Presvedcovali me, ze to co citim je pozustatek minulych hostu, kteri tady museli kourit. Akorat zapomneli, ze na stole meli odlozenou zapalenou cigaretku. Chvili jsem tam s nimi zustala, dala si jednoho panaka a potom je nechala uzit si posledni vecer. Kdyz se u nas ubytuji Islandane a neco po me chteji, ale vi, ze jim nemuzu vyhovet, zacnou mi vykladat zabavne historky, obcas dostanu pusu, ale stejne jim to nepomuze. Kdyby to bylo jen na mne, spoustu veci, ktere jsou zakazany bych dovolila, ale mam odpovednost za hotel a mohla bych z toho mit pruser. Dokonce kdyz jeden clovicek odchazel tak mi zacal vykladat jaka jsem skvela osoba, ze se porad usmivam a spoustu jinych peknych slovicek ktere se moc hezky poslouchaji. Pry zavola Ragnarovi, memu sefovi, a vsechno mu to povi. Ani nevim jak to dopadlo.
Prvni den sveho volna jsem uz brzy rano zasla do informacniho centra, abych zjistila dalsi zajimave aktivity a akce kterych se muzu zucastnit. Odchazela jsem s plnou taskou ruznych letaku a brozur. Vypadalo to jako bych prave byla na velkem nakupu. Ale protoze uz me nebavilo neustale se prohrabovat informacemi o zajimavych vyletech a programech klubu, vydala jsem se na prochazku podel pobrezi Reykjaviku a zamirila k spolecnosti, ktera poskytuje vylety za poznanim velryb. Koupila jsem si listek a plna ocekavani nastoupila na lod. Po dlouhem hledani se pred nami konecne vynorila jedna velryba, ktera byla taky posledni kterou jsme zahledli. Ale zase jsme si ji prohledli pekne zblizka. Parkrat zapozovala a zmizela. Velryby pry vydrzi pod vodou az 30 minut, chvili jsme cekali zda ji jeste uvidime, ale nebylo nam prano. Zato projizdka na lodi byl skutecny zazitek. Jelikoz lodni vylety patrily k mym oblibenym cinnostem na Korfu, myslela jsem si, ze me na mori uz nemuze nic prekvapit. Jenomze Rekove rusi vsechny plavby pokud je silnejsi vitr. Tady jsme jeli neuveritelnou rychlosti, rezali to pres vlny, lod se silene naklanela a ja mela obavy, ze se prevratime. Stala jsem ve druhem patre a obcas na me docakla voda. Ano, az tak vysoko strikala. Kdyz jsem vysplhala az na vyhlidkove misto, coz je nejvyssi bod lodi, teprve tam se dely veci. Udrzet rovnovahu byl nadlidsky vykon. Neustale jsme preletavali ze strany na stanu, nekteri dokonce nekolikrat upadli a kolem chodila lodni posadka se sacky kdyby bylo nekomu spatne. Ale zase takova hrdinka jsem nebyla. Zpatecni cestu jsem radeji prospala, protoze jsem si nebyla jista, zda se muj zaludek nevzbouri. Moc jsem se neoblekla, a proto jsem si zalezla do kajuty kde bylo teploucko. Uvazuji, ze zkusim stesti jeste jednou a pojedu na vylet znovu. Treba uz zitra.
To hlavni co se udalo je Airwaves, ktery se konal od stredy do nedele. Pet dni jsem proplouvala hudebnimi vlnami multizanroveho festivalu. Vystupovalo zde pres 150 muzikantu na 20 mistech. Hralo se v klubech, barech, kavarnach pres ruzna knihkupectvi, prodejny cd, ale i v Narodnim muzeu. Atmosfera byla uplne jina nez u nas. Urcite taky tim, ze se nehralo venku, ale to bychom vsichni zmrzli nebo prinejmensim poradne nastydli. Moc se mi libily akusticke koncerty, ktere probihaly v baru Cafe Rosenberg, toto misto jsem si opravdu oblibila. Poznala jsem spoustu lidi a prozkoumavala mistni kluby. Behem festivalu byly zlevneny cedecka, at uz znamych nebo pro me mene znamych skupin ci zpevaku. Treba Volta od Bjork vysla v prepoctu na nase penizky asi jen na 300Kc. Premyslela jsem, ze si dokoupim desky, ktere mi chybi od Sigur Ros, ale nakonec jsem dala prednost hudbe, ktera se mi libila na koncertech a koupila si nahravky zacinajicich kapel. V praci jsou na me tak hodni, ze mi nabidli abych si behem trvani festivalu vzala volno a pozdeji to odpracovala. Nabidku jsem vsak neprijala. Sice jsem spala jen par hodin denne, ale prozila nekolik uzasnych dnu. V nedeli jsem jeste stihla sborovy koncert v kostele,The Hallgrimm's Church. Je to nejvyssi Islandska budova, ktera je videt az ze vzdalenosti 20 kilometru. Nas hotel je od ni vzdalen asi 20 metru, takze je to pro me vyborny orientacni bod. V praci jsem zacinala od deseti hodin, a proto jsem Ragnara pozadala zda bych mohla pred ctvrtou odejit a po koncerte dodelat vse co bylo potreba. Bez problemu prikyvnul, ze tedy koncim ve ctyri. Chtela jsem se vratit, protoze bych nemela odpracovane hodiny, ale on, ze mu na hodinach nesejde at jdu a uziju si to. Vzdycky kdyz vecer nekam vyrazim tak mi rika, ze se nesmim vratit driv nez v pet hodin rano. Jednou jsem prisla uz kolem treti, protoze me bolela hlava a kdyz jsem mu rano vysvetlovala proc jsem prisla tak brzy, tak se na me jen nechapave podival a rekl, ze jsem si mela dat dvojitou vodku a vse by bylo ok. Priste tedy vyzkousim.
Taky jsem si vybrala vylety, ktere chci absolvovat. Je tady docela draho a nektere cesty stoji az nekolik tisic. Vsechny jsou jednodenni, ty drazsi opravdu luxusni, tak snad budou stat za to. Myslela jsem si, ze vzdy utratim jen pulku vydelku a druhou si schovam, jenze uz po prvnim tydnu bych po takovem puleni byla ve velkem minusu. Ale to nevadi, dulezite je, ze je stale co podnikat a bavi me to.
Podnikla jsem vylet na mensi ostruvek Videy, kde Yoko Ono nechala postavit Sochu miru, Peace tower. Svetlo, ktere vychazi z veze jde vecer videt snad z kazdeho mista v Reykjaviku, saha az k nebi. Pri plavbe na ostrov nam celou dobu hrala pisen od J. Lennona - "Imagine all the people living life in peace". Cesta je venovana Vezi miru, ktera dava svetlo a silu k realizci svetoveho miru, coz bylo celozivotni prani J. Lennona. Island byl vybran k realizaci dila proto, ze podle Yoko Ono je ostrov nejblize vesmiru a citi zde vetsi sepeti se svym manzelem. "A dream you dream alone is only a dream. A dream you dream together is reality" Yoko Ono. Imagine peace tower je vytvarne dilo koncipovane legendarni umelkyni, muzikantkou a obhajkyni miru Yoko Ono jako strazny ohen svetovemu miru. Slova imagine peace jsou zde vytesana ve 24 svetovych jazycich, v ceskem nikoliv. Svitici vez je slozena z nekolika jednotlivych svetel, ktere se spojuji dohromady a tim vytvari jednotny paprsek. Vez byla venovana pamatce J. Lennona. Kazdy rok bude Imagine peace tower svitit od 9. 10., datum narozeni J. Lennona, az do 8. 12., datum umrti J. Lennona. Elektrina potrebna pro svetla pochazi pouze z energetickych zdroju Reykjaviku, ktere vyrabi energii z geotermalni sily. Pruvodcem jsme byli pozadani abychom se postavili kolem veze, chytili se za ruce a chvili premysleli nad tim, co vlastne znamena slovo mir. Byl to nadherny moment. Trochu jsem se bala, aby ho nekdo nepokazil chichotanim ci hloupymi pripominkami, ale i ti nejmensi stali v klidu a byli zaneprazdneni svymi myslenkami. Od naseho pruvodce jsem se toho moc nedozvedela, mluvil anglicky asi tak dobre jako ja recky. Az doma jsem se musela doptat na par podrobnosti.
Kdyz jsem prisla v utery rano do prace, Ragnar me okamzite poslal zpatky do postele abych se trochu prospala. Moje dalsi dny volna se snazim prozit trochu v poklidnejsim tempu. Olena, Ragnarova manzelka, ted pise zaverecnou praci do skoly na tema - Poruchy spanku. Kdyz mi vykladala co vsechno se mi muze stat kdyz nebudu dostatecne odpocivat, trochu jsem se zalekla. Proto chci alespon dva dny trochu zpomalit. Ve ctvrtek jsem si byla prohlednout pamatky v Reykjaviku, vsechny jsem nestihla, takze jsem v patek pokracovala. Ve ctvrtek vecer jsem jela na jazzovy koncert do sousedniho mesta, prijemne zakonceni dne. No a v patek jsem byla v kine na Volcanic show a vecer na 'Stodolni'.
Nika mi dala za ukol zjistit, jestli se na Islandu pestuji banany, ze to nekde slysela. Prislo mi to divne, ale zeptala jsem se a pry ne. Mozna nekdo ma par ve svem skleniku, ale nic ve velkem. Ted si uvedomuji, ze jsem ji asi nerekla o techto strankach, budu ji muset napsat zpravu.
Omlouvam se, ze kdyz mi pisete emaily s dotazy na Island, tak vas odkazuji na tyto stranky, ale otazky jsou casto podobne, ne-li stejne a kdybych kazdemu odpovidala zvlast, existence tohoto deniku by ztratila na vyznamu. Snad to chapete.
Prisla mi nabidka na praci do Australie. Je to zvlastni pocit, kdyz si predstavim, ze by se mi mohl splnit muj davny sen a ja odcestovala do teto zeme. Vse je jeste na zacatku, tak uvidim jak to dopadne. Ale ma to jeden zasadni hacek, kde vzit 40 000Kc na letenku?
Stahla jsem si do pocitace skype, moje jmeno je katka gasmanova. Mozna me najdete pod vice staty, takze aktualni zeme je Island. Kdyz to vyjde, bylo by fajn si pokecat.
Kdyz jsem byla v Recku, tak jsem toho moc nenapsala a uz se mi k tomu nechce vracet, proto se pokusim alespon popsat fotky. Jenze se udala takova nemila zalezitost a to, ze muj fotak se mnou zapomnel v Praze vystoupit z letadla. Nastesti jsem vsechny fotky mela stahnute na flesce. Snazila jsem se ho najit, ale jak uz to v Cesku byva nikdo o nem nic nevi. Muj kamarad, zlaticko, Ivosek mi pujcil svuj, takze mam cim zdokumentovat dalsi cestu za coz mu moc dekuji.
Muzete kouknout na stranky guesthousu kde pracuji www.adam.is nebo www.adamhotel.com, jsou tam i nejake fotky. Taky si sama urcuji pracovni dobu, protoze se me vzdycky ptaji kdy chci pracovat, coz je vyborny.
U pocitace bych mohla sedet jeste nejmene dalsi hodinu a psat svoje zazitky, ale myslim si, ze jsem toho uz napsala dost. Tak treba zase za tyden.
Komentáře
Přehled komentářů
Good data. Thank you.
phd dissertation length https://writinganessaycollegeservice.com write my lab report for me https://bestcheapessaywriters.com
Rybaření je prý kůůl!
(Katuška, 9. 11. 2008 21:59)
Hej ale prý to rybaření má fakt něco do sebe. Probudí se v tobě pravý dravec a zjistíš, jak je to krásné sekat hlavy a kuchat a vrátíš se na pevninu celá od krve, takže vypadáš jako Jack Rozparovač po úspěšném večeru :-)
No, abych byla upřímná, asi bych do toho taky nešla... jsme holt pokrytci - krvavou lázeň necháme na ostatních :-D Hmmm... když jsem to teď takhle popsala, vážně si připadám skoro jako lidojed...
Nazdarek krasko cernovlasko :)
(katka, 3. 11. 2008 16:32)
No s temi velrybami, v tuto dobu to tak je, co jsem slysela z ostatnich dnu, tak casto lide nevideli vubec nic..velryby nam odplouvaji, puffini uz davno odleteli, ale zase i toto rocni obdobi ma sva kouzla..treba polarni noc..:)doufam, ze se mi podari tento prirodni ukaz spatrit.. no a to rybareni..cetla jsem o tom spoustu reklam, nekde ti dokonce primo na lodi pripravi obed z toho, co jsi chytila, ale ja si nejsem jista, ze bych byla schopna takhle nekoho usmrtit..vegetarian nejsem, ale necham to radeji na jinych..
no a priroda.. samozrejme jsem se koukala po okoli, videla takovou napodobeninu gejziru.. tento tyden se chystam na velky vylet po jiznim pobrezi, tak snad se mi postesi spatrit krasy tohoto ostrova.. a asi uz konecne navstivim Modrou lagunu, protoze mi o tom kazdy basni a uz mi to neda cekat.. :)
A dekuji za emaily.. teda u toho posledniho jsem uronila slzicku..co slzicku, tekly mi slzy jako hrach.. hlavne pri poslednim odstavci..dekuji za hezka slova, ale tohle mi uz nedelej..:) a s tou amerikou se netrap.. napisu ti email..pa
Zelenám závistí
(Katuška, 1. 11. 2008 15:44)
Musí to tam být fakt úžasné! Jejda, Káťo, já ti to tak přeju. Ty si to naprosto zasloužíš. Myslím, že většina lidí by si to ani nedokázala tak užít jako ty.
Hej a už jsi viděla nějaký gejzír? Furt píšeš o kultůře... ta je aj v hospodě ;-) Jo, k těm velrybám mi kamoška říkala, že většinou vidíš tak jednu, dvě, ale prej je úplně mazec rybaření. Strýc byl na jakési vyjížďce na oceán, že si zarybaří (on v životě nic nechytil) a prý tehdy chytil i ten největší moula snad tunu ryb. Jdi do toho - ty jsi od přírody lovec ;-)
cheap essays online o56xke
(GregoryCob, 5. 4. 2023 18:47)